Moje zkušenost s drogou
Možná,že jste už někdy zkusili šluknout cigaretu.
Možná,že jste ochutnali alkohol.
A možná,že dokonce máte zkušenost s drogami....
Jsem zastáncem zdravého životního stylu,a ikdyž nejsem vegetarián,vím,že můžu žít zdravě a věcem,jako jsou věci výše popsané,se vyhýbám.
No,abych byla upřímná,alkohol jsem ochutnala (kdo ne?) a dokonce jsem se jednou druhý den léčila z kocoviny.
Cenná zkušenost.
Alkohol mi nechutná,poalkoholový stav se mi vůbec nelíbil,takže nevidím jediný důvod,proč pít.
Cigarety taky znám osobně.
Pár měsíců jsem totiž kouřila.
Proč?
Kouří skoro všichni,tak proč ne já?
Jenomže čím déle jsem kouřila,tím menší smysl jsem v kouření viděla.
Krom toho,že to škrábalo v krku,lezlo do peněz a ničilo zdraví,mi cigarety nedaly absolutně nic.
Celkem včas jsem si řekla,že nebudu blbá a svou poslední cigaretu típla.
Vyzkoušela jsem si,děkuji,už ne.
A drogy?
Ano,zkušenost mám.
Na jedné brigádě v jedné nejmenované fabrice si dost mladých lidí vyprávělo o "trávě".
Měkká droga,prý neškodná,zato zábavná.
Kdo něco o drogách četl ví,že nemusí být až tak neškodná a že často poslouží jako start k těšším a mnohem škodlivějším drogám.
Pracovala jsem tehdy s jedním klukem,se kterým jsem se hodně nasmála (zato normu jsme spolu pro samou zábavu nikdy nestihli).
O trávě něco věděl.
Hlavně mi krásně popsal všechny ty pocity a "skvělé věci",které díky ní zažil.
Tráva mi začala vrtat hlavou.
Říkala jsem si,že jsem snad jediná,co ještě trávu nezkusila.
Zavolala jsem svému tehdejšímu kamarádovi,popovídala si s ním a dostala pozvání na prima večer v uzavřené společnosti.
Doma jsem řekla,že jedu do vedlejšího města na zábavu a přespím u kamarádky.
Těšila jsem se na ty skvělé zážitky,které zažiju......
.....
Zážitek z kouření marihuany mám opravdu silný a na celý život.
Ale rozhodně ne takový,jaký jsem myslela.
Stačil jeden jediný joint,abych se přiblížila smrti.
Místo skvělé zábavy jsem zažila nejhorší chvíle svého života.
Srdce se mi roztlouklo šílenou rychlostí a já měla pocit,že mi každou chvíli exploduje a vyskočí z hrudi.
Před očima se mi zatmívalo a ztrácela jsem vědomí.
Nesmál se nikdo.
Všichni se věnovali mě,povzbuzovali mě k životu a snažili se mě uklidňovat tím,že na trávu se prostě neumírá.
Jejich hlasy jsem vnímala hodně z dálky a splývaly mi v jeden jediný.
Před očima se mi promítl celý můj život.
Viděla jsem sebe v nemocnici,jak lékaři bojují o můj život.
Viděla jsem svou mámu,která se se mnou včera vesele loučila a přála mi dobrou zábavu.
Viděla jsem,jak u nás zvoní policajt a oznamuje jí tu hroznou věc a jak ona propuká v pláč.
Viděla jsem dokonce svůj pohřeb.
Hlavně mě štvalo,že jsem svou mámu zklamala.
Že si myslela,jak se někde bavím na zábavě a já zatím někde dělala něco,co jsem neměla a stálo mě to život.....
Tohle všechno mi projelo hlavou.
Ještě nikdy jsem se tolik nebála,jako tenkrát.
Přežila jsem,jsem tu a mám možnost napsat svou zkušenost sem na blog.
Dlouho jsem přemýšlela,jestli se tím vůbec pochlubit,ale nakonec jsem usoudila,že pokud si mou zkušenost s měkkou drogou přečte někdo,kdo vyzkoušení drogy zvažuje,třeba ho to odradí.
Drogy nejsou jenom sranda,jsou taky velkým problémem.
Ale možná jsem si to prostě musela vyzkoušet,abych byla moudřejší a už nikdy takovou kravinu neudělala.